• První datum, které se nám o Rudolfovské 85 podařilo dohledat je únorové datum roku 1882. Je umístěno na plánu domu, který jsme získali v archivu města v okamžiku, kdy jsme hledali podrobnější informace o domu, který chceme rekonstruovat. V okolí domu byla rozlehlá zahrada.

• Kdy zde vznikla firma Patzák & Hromádka jsem našla ze zdroje Národního technického muzea v Praze, kde je uložen článek, německy psaný, k šedesátému výročí slavné vlády jeho veličenstva Františka Josefa lll. ,kde se kromě psané zmínky o významném rakouském průmyslu, píše i o roce založení této společnosti - 1886.

• Před rokem 1910 ve společnosti pracoval také pan Martin Švehla a když se firma Patzák & Hromádka rozhodla v tomto roce otevřít obchod v Praze a pokračovat jen tam, budějovický areál koupil a zavázal se pod jménem Patzák & Hromádka nadále vyrábět a prodávat keramické zboží.Po deseti letech svého podnikání ovšem zemřel a podnik musela převzít jeho dcera Boženka Švehlová později Petrášová, která musela ukončit studium.

• Boženka celou agendu spojenou s výrobou a prodejem vedla od svých dvaceti let až po dobu svého sňatku se stavitelem Jaroslavem Petrášem. Později dochází také ke spolupráci se švagrem ing.arch. Antonínem Vachulkou manželem mladší sestry Jarmilky.

• Zajímavou informací možná také bude, že při osvobozování Českých Budějovic zde byla - v garážích - ubytována posádka ruské armády, která měla na starosti koně, které se zde pásli v zahradě (dnešní Madeta a.s.). Možná Vás pobaví také povídání mojí mamky,která to má zase od svého tatínka, že v obýváku měli lustr a když za svým velitelem přišel nějaký voják ze stájí se vzkazem, prostřelil lustr, protože se ho bál. Údajně na Rudolfovský viděl poprvé rosvíceno.Ten ustřelený lustr mamka opravdu viděla a doma ho měli ještě dlouho :o).

• Po válce přichází rok 1948 a s ním i spojené znárodnění firmy. Ve zkrácené formě zmiňovanou vyhlášku zveřejňuji i zde Popisovat dobu, kdy majitelé kontaktovali všechny možné instituce se žádostmi o neoprávněnosti znárodnění (pominu-li faktor diktatury nesplňoval podnik podnímku pro znárodnění - počet zaměstnanců nepřevyšoval počet 15-ti.) je pro nás všechny stále nepříjemný. Kopie žádostí, stížností a odmítavé odpovědi jsou sice v naší rodině archivovány, ale při jejich čtení není nikomu příjemná představa 50-tých a 60-tých let, kdy korespondence probíhala. 

• Po roce 1989 došlo opět na psaní nových žádostí tentokrát o restutuční nároky a vyrovnání s podniky Staviva s.p. a Jihočeské mlékárny s.p. 

• Po navrácení nemovitosti a přilehlých pozemků do rukou majitelů a dědiců došlo ještě k několika vyrovnáním mezi nimi navzájem a po celou dobu se řešil problém finanční. A tím i spojený problém investic do nemovitosti. Finanční prostředky potřebné k rekonstrukci a opravám nemovitosti byly rodinou hledány po dobu několika let.

• Poslední rozsáhlejší stavební úpravy proběhly před válkou a nebudu počítat stavební úpravy, kdy na dům byly v 80-tých letech nalepeny "buňky" a některé areál "zkrášlovaly" ještě nedávno a postupně se vracíme k původnímu stavu. Během posledních let docházelo k nejnutnějším opravám a úpravám pro potřeby firem v pronájmu.

• Hlavně díky investicím a elánu při opravách můžeme snad dnes začít psát novou kapitolu areálu  - a my doufáme, že bude úspěšná. Pro naše nájemníky se snažíme vytvořit příjemné domácké prostředí a investovat do rozvoje technologií a zkrášlovat okolí zelení. Zrekonstruovali jsme parkovací stání a tak lze i v jinak plné Rudolfovské případně pohodlně parkovat.

                                                                                                                                                                     Na dalších zlepšeních budeme dále pracovat